Z naší historie

Historie našeho zařízení se začala psát v roce 1960, kdy byla budova zámku v Borotíně převzata odborem sociálního zabezpečení Okresního národního výboru v Blansku na zřízení ústavu sociální péče.

Pozdně barokní zámek ve volném francouzském stylu dal vystavět roku 1753 podle návrhu Františka Antonína Grimma, Václav z Freyensfeldu, olomoucký světící biskup. Zámek byl po roce 1948 zestátněn. Panské sídlo do roku 1960 obývala rodina statkáře Gustava Riedla. Od roku 1953 byla budova také pronajímána jako sklad textilu a obuvi.

V budově zámku začaly adaptační práce, které prováděl Okresní stavební podnik v Blansku s rozpočtem 1,6 mil. korun. Ústav dostal název – Ústav sociální péče pro mládež v Borotíně a od 1.10.1961 v něm pracovali první zaměstnanci – vedoucí Karel Musil, dalšími zaměstnanci byla účetní a zahradník. Zámek na ploše cca 52 x 20 metrů měl tři nadzemní podlaží a rozlehlé půdní prostory. Ve druhém a třetím patře bylo 24 zhruba stejných pokojů (cca 6,5 x 6,5 m). V interiéru zámku se nedochovalo žádné původní vybavení. V původním stavu zůstala zámecká kaple s nádhernou barokní výzdobou interiéru, která byla ve správě státního památkového úřadu.

Od 1.7.1963 nastoupily do ústavu sestry řádu Sv. Kříže z psychiatrické léčebny z Kroměříže. Prováděly úklidové a přípravné práce k zahájení provozu. 9.9.1963 bylo přijato 5 prvních chovanců. Do konce roku 1963 bylo v ústavu umístěno 110 chovanců, o které se staralo 33 zaměstnanců. Řádové sestry v roce 1965 musely Borotín opustit a doplnit stav pracovnic stejného řádu na Hostýně. Do ústavu přišlo 25 sester řádu Nejsvětějšího Srdce Ježíšova z léčebny v Letovicích.

Od 1.7.1976 byl ústav součástí okresních zařízení sociálního charakteru, vedených Okresním ústavem sociálních služeb v Blansku. Od roku 1977 došlo ke zvýšení kapacity na 130 klientů, průměrný věk chovanců byl v té době 31 let. V zařízení pracovalo 42 zaměstnanců. Chovanci ústavu byli podle svých schopností zapojeni do práce. Vyráběli březová pometla, vyšívali obrazy, vázali koberce, pomáhali v ústavní prádelně a kuchyni, zahradničili v zámeckém parku. Trávili čas hraním divadelních představení, jezdili na zájezdy, sbírali léčivé rostliny, pomáhali při stavebních pracích nebo vypomáhali při sezónních pracích v místním JZD.

Když v roce 1994 po čtyřech letech dohadování rozhodl pozemkový úřad v rámci restituce o navrácení borotínského zámku potomkům původního majitele, začal tehdejší zřizovatel ústavu Okresní úřad v Blansku vyvíjet snahu o vybudování nového objektu, kam by se ústav přestěhoval. Z osmi obcí, které projevily zájem o stavbu zařízení sociální péče, zvítězily tehdy ve výběrovém řízení Lysice. Na základě připomínek vedení ústavu, že tak zásadní změnu prostředí by nemuseli klienti zvládnout, nehledě k tomu, že většina zaměstnanců byla z okolí Borotína a dojíždění do Lysic by pro ně byl problém, přehodnotil okresní úřad původní záměr a rozhodl o tom, že se začne stavět ve Velkých Opatovicích. Původní projekt byl na 153 milionů korun, jenže nepříznivá hospodářská situace v té době – „pověstné balíčky“ – přinutily projektanty a realizátory stavby částku snížit na 120 milionů a celý projekt se přepracoval.

Výstavba nového zařízení probíhala v letech 1997 – 2000. V srpnu roku 2000 se klienti i zaměstnanci nastěhovali do nových prostor Ústavu sociální péče ve Velkých Opatovicích. Paprsek, příspěvková organizace Velké Opatovice vznikla na základě zřizovací listiny vydané Jihomoravským krajem dne 9. listopadu 2006 s účinností od 1. ledna 2007. Borotínský zámek byl ve vlastnictví restituentů po posledním majiteli několik let. Několikrát byl nabízen k prodeji a poté prodán. V současné době je zrekonstruován na dům s pečovatelskou službou. Do obce Borotín se můžete podívat kliknutím na tento odkaz: www.obecborotin.cz